Kapitola 6 - TEREZA
Tereza je moje ségra. Je to moc kreativní holka, vždy má nějaký nápad, jak rozveselit mámu a udělat ji radost.
Nedávno měla máma narozeniny a protože všichni milujeme výlety a vycházky, tak nás máma vzala k rozhledně. Jsou tam ovečky a hodně travičky. A svítilo sluníčko. A je tam taky posezení pro lidi,
protože je to tam oplocené i pejsci mohou běhat navolno.
Tereza mi tedy říká: "Pojď, Julinko, uděláme mámě radost, něco jsem našla!"Tak jsem za ní šla. Ukázala mi takovou velkou řídkou smradlavou kopu, teda smradlavou pro lidi. Asi to byla kopa hovínek. Tak si Terezka do té trávy lehla na záda a pěkně se v té voňavé kopě vyválela, to asi proto, aby se mamince na její narozeninový den moc líbila. A protože se chci mámě taky líbit a dát ji dárek na narozeniny, to co zbylo po Terezce z té kopy, tak v tom jsem si vyválela hlavičku a celou tlamičku a ještě záda. No chci být lepší než Terezka, aby máma viděla, jak ji mám ráda. Pěkně jsem si
pochutnala, co zbylo z těch hovínek jsem olízala, že dám mámě voňavou pusinku. Protože jsem si všimla, že miluje čokoládu a ta taky voní. Ale nám ji ovšem nechce dát. Tak se jistě z mé voňavé
pusinky potěší!
Když jsme celé šťastné k mámě přiběhly a chtěly jsme ji dát pusinky na důkaz naší lásky, řekla, že Terezu zabije. A že se nás vzdá a na cestě nazpátek se k nám nebude znát. Cesta nazpátek
totiž vede přes celou vesnici. Myslela jsem si, že je to projev lidské radosti, to mi špitla Tereza do ucha. Tak jsem se na mámu vrhla a do kalhot, do trička a na ruce jsem jí otiskla svůj dárek. No ten, v
kterém jsem se vyválela. Asi ji to moc potěšilo, protože neměla sebou ty papírové věci, do kterých se smrká. Šla s náma pak přes celou vesnici s naším hovínkovým dárkem na kalhotech, tričku i na
rukách. A taaak pyšně a rychle si to s náma štrádovala, prostě štěstím cupitala s náma rychle domů.
No není ta naše máma úžasná?
Tereza mi vždy dobře poradí. Říkala, že pokud by se mi cokoliv z lidského jednání nelíbilo, stačí udělat to, co ona minule. Dala mi návod, jak opět potěšit mámu a řekla: "Vyčúrala jsem dnes mámě
do postele, protože:
1. Prohlížela si dnes na fejsbúku fotky ze ZOO, kde jsem já nebyla, pouze Ferdinand
2. Celý den uklízela, vařila, pekla, byla s náma na vycházce, vykoupala nás a řekla, že si jde natáhnout nohy na 10 minut a místo toho mě měla hladit a udobřovat si mě za to ZOO
3. Fialka se nenechá ode mě víc odstrkovat a nenechá se ode mně zastrašit
4. Ferdinand dostáva pravidelně už týden jakési kapky - Bachovky nebo co, máma šišlá u toho jak pitomá, prý pro chlapečka Bachovky, mě nic
5. Fialka DVA týdny dostáva ty samé kapky jako Ferdinand a Já nic
6. Fialka se každý den koupe ve speciálním šamponu na kůži, Já ne
7. Měsíc mám zaracha do postele, ale prý kolektivní vina, takže oni dva také, to mě trochu potěšilo
8. Fialka ani Ferdinand se mnou za to nemluví
Myslím, že je to dost důvodu na to, abych se do té postele vyčúrala a ať je ráda, že jsem se ji tam nepodělala!"
Ta Tereza to má opravdu všechno pod palcem.Když ještě máma s tátou a mýma sourozencema bydleli kdesi na samotě u lesa, blízko dědečka a babičky, tak moje skvělá ségra Tereza chodila na pohřby. Asi dva km od naší chaloupky byl hřbitov a pokaždé, když zvonili na pohřeb, Terezy najednou nebylo. Prý se podhrabala pod plotem a utíkala na ten pohřeb.
Prý si sedla k tý vykopaný jámě a jen tam seděla, no asi chtěla, aby ti lidi nebyly smutní a tak je rozveselovala svou přítomností.
Takže máma zjišťovala, na obci, kdy bude pohřeb a kdy budou zvonit, aby Terezku hlídala. Jenomže ta Terezka je takový ďábel, že tam začala na ty pohřby chodit až po zvonění. Má to ale
vykoumaný.
Tak se tedy má ségra Tereza stala místní atrakací pohřbů a když šel náš dědeček do hospody na pivo, prý si z něho ostatní děděčci dělali legraci a ptali se, zda byla dnes či
včera Tereza na pohřbu.
Miluji svou ségru po její chytré nápady plné legrace. Až se trochu otrkám a budu víc odvážnější, něco spolu vymyslíme, mámě pro radost.