Kapitola 5 - DAYSINKA A PAN GUMP

02.10.2018

Pomalu ale jistě si zvykám na nový život v klidu a lásce. Představte si, nemusím dělat vůbec nic, jen ležet v pelíšku, spinkat, milovat svou mámu a být s ní. U nás se vždy něco děje. Seznamuji se, jak to chodí v naší rodině, papám masíko, ležím a vyhřívám se na sluníčku. Chtěla bych se naučit si hrát, ale
neumím to. Už mi to i Ferdinko ukazoval, ale nevím, proč to neumím.

Nosí mi hračky, ale já nevím, co s nima mám dělat.Máma říkala, že mě seznámí s našima kamarádama ve vesnici. Tak hned vedle bydlí Daisynka. Nevypadá jako já, ona je totiž bernský salašnický pes. Ještě jsem ji nikdy nepotkala, máma říka, že je moc hodná. Prý trochu jako Forrest Gump. Nevím, kdo to je, některý lidským
řečem nerozumím a tak jsem usoudila, že Forrest Gump bude asi Daisynky tatínek.Když jsem šli ven, nechala jsem Daisynce vzkaz, před barákem na trávníku: "Ahoj Daysinko, jmenuji se Julinka a chtěla bych s Tebou kamarádit, kdy budeš mít čas? Nech mi vzkaz na našem trávníku."
Daisynce jsem napsala vše, co jsem chtěla a šli jsem dál na
vycházku.
Na vycházce mám velké problémy, bojím se lidí a aut, dětí taky a nejvíc teda mužských. Hlasité zvuky mi způsobují stres a a ja se okamžitě podělám strachy. Takže naše vycházky vypadají spíše
jako stezka plná psích hovínek. Máma říka, že neví, kde se to ve mě bere, ne ten stres, ale tolik hovínek. Skoro pokaždé, když potkám člověka a vidíme se jako z oka do oka, přikrčím se a už to
ze mně padá. Lidi jsou sice tady milý a chtějí mě hladit a hrát si se mnou, ale ja věřím jen své mámě. Ten pán, co slíbil před 8 lety, že se o mně postará, se taky tvářil velmi mile a hladil mě. Pak mě
zavřel do klece. A tak jsem se zatím rozhodla, že věřím pouze své mámě, tátovi a sourozencům.
Jinak je tady moc pěkně, potkala jsem i jiné pejsky. Třeba Bert, ten
se venčí bez páníčka. Nevím, zda jeho páníček nemá čas, Bert se venčí po vesnici i s ostatníma pejskama. Máma nosí sebou vždy dvě vodítka navíc. No a ty pejsky dáme na vodítko a pak je vedeme těm lidem, kterým patří.

Máma se u toho dost vzteká. Když nás někdo cizí potká a vidí mě, tak se hned ptá, jestli má máma nového pejska. Tak máma hned spustí osvětu, o psích koncentrácích a jak si koupit pejska, aby nebyl nemocný. No a taky, že je lepší si vzít pejska z útulku, tam je mnoho krásných pejsků. Já teda nevím, co je to, ten útulek.
Cestou domů jsem ještě chtěla nechat vzkaz Daysince, ale máma moje bobky pro Daisynku z trávníku posbírala a zmařila tak veškerou mou poštu.Tak doufám, že až půjdeme zítra ven, Daisynka mi nechá vzkaz.
Chtěla bych kamarádit s někým, kdo má tatínka jako Forrest Gump.
Máma říkala, že Forresta Gumpa miluje, jenomže taky miluje tatínka a mě a mí sourozence, tak nevím, přestávám tomu rozumět.Večer tady byla jakási oslava v hospodě a byl velký hluk, tak
jsme šly s mámou ven až pozdě večer. Kvůli tomu, že byl ohňostroj a já se ohňostroje bojím. Když vše utichlo, tak si to tak štráduji k Daysince na trávník, zda mi tam nenechala vzkaz.
Úplně jsem byla zmatená, protože já tam našla vzkaz od pana
Gumpa!!

Asi se picnul v hospodě a vyčúral se na trávnik, možná domů to už nevydržel, nebo tak něco.
"Ahoj Julinko, tady pan Gump, pozdravuj maminku, dlouho jsem ji neviděl, ať se staví pro meruňky, moc rád ji uvidím."
No to mě málem povalilo!! Ale nechala jsem vzkaz taky:
"Dobrý den pane Gumpe, maminka je vdaná holka a pokud myslíte meruňkami něco jiného, tak nic nebude. Miluje mě, tatínka a mé sourozence!" A ještě jsem na to hodila bobek,
abych svůj vzkaz pěkně potvrdila a nabyl na vážnosti. Ale máma
mi ten bobek opět vzala a vyhodila do koše. Asi proto, aby se
pan Gump moc nezlobil a pustil k nám Daysinku, aby jsme si spolu hrály.
Každý den je pro mně velké překvapení. A řeknu vám, když
usínám, aj se potají těším, co opět zítra zažiju.

© 2018 Buldočí poslání. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky