Kapitola 2 - DOČASNÁ PÉČE

29.09.2018

Tety, co mně vezli z množírny, si spolu vykládaly a já ležela potichoučky v autě. Zvykla jsem si za těch 8 let, že když jsem potichu a hodná, nedostanu bitku. Ty dvě paní voní opravdu hezky a já bych jim tak moc toho chtěla říct.Cítim se s nima dobře, no ale po tom všem, co jsem zažila,
nemohu lidem věřit.
Nasbírám odvahu a začnu mluvit tak, jak to vím jen já......... že grrr a chrocht a chrocht a grrrr.......a čekám, vždyť nemám co ztratit. Na bitku jsem zvyklá a nic horšího se mi stát nemůže.jedna teta se
 otočila a já čekám, co se bude dít a ona říká: "Neboj, Tvá nová lidská máma o Tobě ví a už Tě čeká."
Vzpomněla jsem si, že vím, co je lidská máma. Ale zapomněla jsem, jak se mám chovat. Její slova zněla tak teple a byla  měkounká jako peřinka, o která jsem snila 8 let. Jely jsme dlouho, tak jsem usnula a když auto zastavilo, dostala jsem strach. Opravdu ty tety nelhaly a bude mně už dobře?
Otevřely kufr a tam stála má lidská máma, říkaly, že je to jen  máma na dočasnou péči. Já neznám význam některých lidských  slov, tak ji budu říkat máma. Prý se to tak dělá, že se dá pejsek do dočasné péče, kde ho naučí, jaké to je mít domov, pelíšek, deku, vodu a plnou misku. A pak, když to už umí, najde se pro něj ta opravdová máma. Máma mě pohladila, dala mi piškot, podívala se na mně a řekla,  že jsem krásná holčička. Dala mi pusinku. No, nevím jak to mají  lidi se zrakem, protože já byla špinavá, smrděla jsem a možná  jsem měla i blešku, to si už nepamatuju. Ale pamatuju si tu pusu,  kterou jsem dostala na hlavu, to pohlazení. Já najednou cítila, že
se vše změní. Okoupali mně, odblešili a máma říká, že začíná nový život. Jsem  ejistá a nevím, co je nový život, který si zasloužím. Pak si máma s tetama vykládaly, co a jak, že máme jít k lékaři, to taky
nevím, co je a začali jsme se seznamovat s ostatními členy  máminy smečky..
Mám tři sourozence, Ferdinka, Fialku a Terezku. Vypadají jinak než já , říkají si Bestrovic placatky a jsou to francouzský budločči.
Ta Terezka, ta je prý kápo smečky po mámě, Ferdinand je její poskok a Fialka, co chodí o třech nožkách, tak to je děvče na pohodu co nic neřeší. nechci to zakřiknout, aby se nic nestalo,
ale lidi........asi mám domov a nové sourozence.

© 2018 Buldočí poslání. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky