Fialka 23.1.2006 - 4.10.2018

Ani nevím jak mám dnes začít své psaní.

Původně chtěla psát Bublinka s Aničkou, příběhy veselé, neb jsme to včera slíbili naší kamarádce Erice, a dokonce jsme našli i lidi, který by nám naše texty opravovali, protože, i když se snažím léta, česká gramatika mi nejde, a plete se mi ze slovenskou.

A to nám pomáhá i kontrola pravopisu a gramatiky ve wordu.

Ale dnes na tom nezáleží, dnes opravdu ne.

Anička s Bublinkou by řekli, že je to naše vyjímečnost, protože jsme Liga vyjímečných, jak nás Bublinka nazvala.

Milá Fialko,

Dnes se mi píše strašně moc těžko, a mnoho lidí říká, že ze smutku se člověk má vypsat, nebo vyplakat, nebo se jednoduše ožrat.. Tak zkusím tenhle triatlon, který vím, že mi stejně nepomůže, ale vždy se všechno má zkusit.

Ty jsi vždy všechno zkusila a byla jsi odhodlaná, než se ti věci nepovedli podle Tvého záměru.

V celém mém životě, jsem neměla nikdy odhodlanějšího, bojovnějšího a statečnějšího psa, než jsi byla Ty.

I když Julinka byla extra třída, Ty jsi převyšovala i ji.

Strašně moc jsem milovala tvůj autizmus. ten byl častokrát vyšší level, než autizmus anglických holek.

Pamatuješ na  srazu vlkodavů jak jsi Pepovi a Irence sprdla vlkodavý holky? Protože sis právě v dané chvíli nepřála, aby na Tebe vůbec koukali, ne ještě, aby se spolu hráli, nebo k Tobě přibližovali. A jak tě vždy obcházeli obloukem.

Ale to víš děvče moje zlaté, že to nikdo nebral vážně, ale dopřáli ti tu radost, aby jsi měla ten pocit, že jsi jejich šéfka a ředitelka celé vlkodaví smečky.

Nebo na srazu anglických buldoků, chudák Bárny a Rocky , jak si je rozehnala, ať si běží každý svou stranou? A kluci Tě brali opravdu vážně, a doufám, že z toho nemají dodnes trauma.

Strašně moc se mi líbilo,  jak jsme závodili slalom v kočárku, a my ho vyhráli, protože jsme byly jediný tým chromajzlů na celém srazu, a je jasný že čestné 1.místo jsme vyhráli zaslouženě. Nebo jak tě Jitka popadla do náruče a běžela s Tebou, a u toho křičí i Fialka běžíííííííí. To mně tak moc dojalo. A ty jsi se tvářila jako vítěz.

Nebo jak si zdrhla tetě Radce, neb si myslela že chromajzlík jako Ty bude sedět na místě a čekat než já dorazím s toalety?

Na to budeme asi vzpomínat každý jeden sraz.

Byla jsi natolik jediněčná a tak velká osobnost, že i skrz tvé nemoci a pohybový handicap, který jsi měla, jsi vyzařovala tak velké charizma, že nikoho ani jen nenapadlo tě litovat. Vím že jsi lítost neměla ráda, a vždy si se hrdě hlásila jako plnohodnotná ředitelka každé psí smečky.

Tolerovala jsi každou mou šílenost, a dohlížela na každého psa, kterého jsem dotáhla domů. A ještě jsme i spolu jezdili a zachraňovali jiné pejsky.

Víš, že si pamatuji datumy, kdy odešli naši psí parťáci za duhu, ale Ty jsi formát, odejdeš si na Den zvířat, to abych asi nezapomněla ani když už neudržím myšlenku a moč , viď?

Dnes,  mi opět prasklo srdce na drobné kousky, jako rozbité zrcadlo, a já  opět budu sbírat jeho střepy.

V rukách držím Tvé medvídkové kšandy, dívám se na Tvou medvídkovou plenku, kterou ti Bublinka tak záviděla, a na klávesnici právě přistáva Tvůj chloupek.........to je ale od Tebe ironie, nemyslíš?

Vím, že by jsi si nepřála abych tesknila, ale to víš, lidi a ty jejich emoce............

Dnes 4.10.2018 dotlouklo srdce mé velké lásky Fialky, managerky celého vesmíru, ředitelky všech vlkodavů, rozháněčky angličanu, a neskutečně velké bojovnice.

Odešla v mé náruči, spokojená a smířená.

Děkuji všem, který jste ji znali, že jste ji nikdy nedali pocítit, jaký je chudák i přes svůj velký handicap. Neměla to ráda. Nikdy jsme nepocítili že zdržujeme, i když tomu tak bylo, a i v těžkém terénu jste nám pomohli. I díky vám měla Fialka pocit plnohodnotného psího života.

Zapalte je ji prosím svíčku, ať se mi tá má holka necourá a ať najde ten duhový most co nejrychleji.

Moc vám všem děkuji.